Gonzalo de Berceo

Gonzalo de Berceo (kolem 1190 - před 1264) byl španělský básník, člen benediktinského řádu, spojený s klášterem ''San Millán de la Cogolla'' ve společenství La Rioja. V roce 1220 se stal jáhnem v rodné farnosti, od roku 1237 byl knězem. Předpokládá se, že předtím studoval na univerzitě v Palencii a sloužil v kurii biskupa z Calahorry.

Byl ceněn pro svou náboženskou poezii, spadající do stylu ''Mester de Clerecía''. Jde o prvního španělského básníka, známého jménem. Psal náboženská a teologická díla. Jeho náboženská díla se dělí do dvou částí: týkající se Panny Marie – například rozsáhlá skladba ''Zázraky naší paní'' (''Milagros de Nuestra Seňora''), ''Truchlení Panny'' (''Duelo de la Virgen'') a ''Chválení Panny'' (''Loores de la Virgen'') – a na díla hagiografická (''Vida de San Millán de la Cogolla'', ''Vida de Santo Domingo de Silos'', ''Vida de Santa Oria'' – životopisy svatých Emiliana, Dominika ze Silu a Orie), dále se dochoval zlomek skladby ''Mučednictví svatého Vavřince'' (''Martirio de San Lorenzo''), napsal také teologická díla ''O obětování mše'' (''Del sacrificio de la misa'', veršovaný přehled výkonů kněze při eucharistii) a ''Znamení posledního soudu'' (''Los signos del juicio final''). Mimo teologických děl napsal také rytířské romány ''Libro de Apolonio'' a ''Libro de Alexandre''. Získáno z Wikipedie
1
Autor Berceo, Gonzalo de, 1196-1252.
Vydáno 2003
Získat plný text
E-kniha
Vyhledávací nástroje: RSS Poslat emailem